Železnice & Historie
Úvodní stránka | Drobnosti z minula

    Paměti (osobní vzpomínky) významných osobností jsou sice subjektivním, leč mimořádně zajímavým pramenem. Pokud jsou napsány se znalostí věci a čtivě, lze je považovat i za literární dílo. Takovými jsou nepochybně paměti "krále lokálek" Ing. Dr. h.c. Eduarda Baziky (*1830 +1914), dlouholetého přednosty pražského stavebního odboru Společnosti státní dráhy (StEG), poradce Zemského výboru Království Českého a významného českého technika.
    Z jeho pamětí, jejichž kopie je uložena v Národním technickém muzeu (nově též ve Státním ústředním archivu; originál není dle informací z rodiny k nalezení) jsem vybral pasáže týkající se vzniku a stavby místní dráhy Choceň - Litomyšl.
Přiložená ukázka byla přepsána s gramatickými a drobnými stylistickými úpravami. Mezititulky M. Kunt.

Eduard Bazika: Mé paměti
Místní dráha Choceň - Litomyšl

Začátky a trasování.

    Jiná podružná dráha, kterou jsem navrhoval ředitelství byla ona z Chocně přes Vysoké Mýto, Cerekvici do Litomyšle. Slibovala dobrý výsledek neb spojovala 2 města s 10.000 a 12.000 obyvateli a velký cukrovar ve Vysokém Mýtě a v Cerekvici a patří dnes k nejvýnosnějším podružným drahám.
    Rekognoskoval jsem ji 16.,17. a 18. července 1879 a tachymetrické měření provedlo se pod mým vedením 24 až 27. září 1879 až do Litomyšle na straně k zámku.
    Abych docílil příspěvků na stavbu dráhy, musel jsem původní trasu měřiti direktně z Chocně do údolí Loučné pod městem Vysokým Mýtem.
    Hned po mém návratu do Chocně od trasování přišla dne 30. srpna 1879 deputace z Vysokého Mýta a sice pp. Tůma purkmistr, stavitel Drtina, JUDr. Melchers a žádala jiné vedení trati kolem cukrovaru. 1. září jsme společně s těmi jmenovanými pány, mimo to předsedou cukrovaru p. Dr. Popplerem a p. okresním soudcem polohu prošli a místo pro stanici Vysokomýtskou určili. Na to pak vyměřovali jsme novou variantu od 15 do 20 a od 24 do 27 září 1879 ve směru, jak jest sekundární dráha tato provedena.

Získání finančních prostředků na stavbu, projekt

    Akci o získání příspěvků á fonds perdu, která měla výsledek 25% celého stavebního nákladu provedl jsem 11.-13.3. v Litomyšli, vyjednávaje s Dr. Proškem a knížecím Turn-Taxisským správcem p. Brettreichem a 13. března 1880 v cukrovaru Cerekvickém (kde se mně nabízel podplatek) ve Vysokém Mýtě s Dr. Popplerem, s Dr. Melchersem a s purkmistrem Tůmou, V Litomyšli, kde byly spory za příčinou umístění nádraží, jež obec nechtěla míti na straně zámku, ukončilo se vyjednávání teprve koncem listopadu 1880. Při těžkopádnosti (při dobré vůli) p. Brettreicha, pravého to Bavorana, abych otázku darování pozemků knížecích as v ceně 9000 zl = 18000 K urychlil, jel jsem 9. února 1881 do Řezna (Regensburg), abych tam u kněžny Heleny Turn-Taxisové intervenoval. Ředitel von Bonn vedl mně k finančnímu radovi Rippbergovi, šéfu "imediátního bureau". Tento pravil: "Die Leutomyšler Gemeinde möchte aus unserem Leibe Rienen [?] schwerden." Hrabě Boos-Waldegg, factotum kněžny, nebyl doma, kněžna sama nebyla přístupná, ale bylo mě určitě slíbeno příznivé vyřízení a tak se stalo. Vrátil jsem se do Prahy 11. února ráno.
    Jednání ve velké schůzi obce a okresu v Litomyšli odbýval jsem 26. února 1880 a pak se starostou a sekretářem okresu častěji opakoval.
    Při prozíravosti a inteligenci hodnostářů na celé této trati bylo vyjednávání kulantní a docílil jsem celkového příspěvku v ceně 93.700 zlatých. Též výkup pozemků jsem osobně na této trati prováděl a s velmi dobrým výsledkem, takže na 1 km dráhy připadlo 1,66 ha pozemků a výlohy výkupní obnášely pouze 3569 zl. Vykupoval jsem 27.-30. dubna 8. až 11. června, 16. a 17. srpna ve venkovských obcích a 23.-25.7. ve Vysokém Mýtě, kde bylo jednání s 95 stranami; poněvadž obecenstvo tvořilo stranu staro- a mladočeskou, nepovedl se úplně dobrovolný výkup v tomto městě a část musela býti soudně vyvlastněna, neb jedna strana činila obecnímu zastupitelstvu staročeskému a i dráze opozici.
    Revize trati z Chocně do Litomyšle konala se 15. září 1880 a pak pomýšlelo se na podrobný projekt; již 16.-19 března 1880 zkoumali jsme, zdali z projektovaného nádraží za smutným mostem v Litomyšli dá se pokračovat do Poličky a byl jsem za tou příčinou 19. března ve Svitavách.
    S detailním projektem započali jsme již 4. listopadu 1880, p. Šebesta vytyčoval, p. Pelikán stationýroval a p. Holovský prováděl detailní nivelaci, takže práce polní byly koncem listopadu hotové a mohlo se v Praze v zimě na detailním projektu pracovati.
    Stavba byla zadána nejlacinějšímu oferentovi p. Ant. Houdkovi (pro kterého pracoval inženýr a nynější podnikatel Rabas) již 25. února 1882. Stavba započala 13. března a končila 1. října 1882.
    Ve Vysokém Mýtě odbýval se soudní odhad 29. března a též několik parcel v Litomyšli se vyvlastnilo. Trať od Chocně až za Vysoké Mýto byla mnou obsazena stavebním vedoucím inženýrem asistentem Gustavem Pelikanem (+ 1904 v Praze) a od Džbánova do Litomyšle panem Kroppem (+ 1903 v Blansku). Často jsem stavbu kontroloval; pokračovala úspěšně. 5. července byla pochozí komise pro vlečku do cukrovaru Vysokomýtského. Též vlečku do cukrovaru v Cerekvici jsem projektoval a uspíšil.

Stavba

    Stavba pokračovala v té míře, že 26. července vlaky se štěrkem pojížděly, a že jsme mohli 3. srpna odbývati kolaudaci staveb za příčinou opatření proti ohni.
    Montéři dohotovili železné mosty z Rešice dodané 26. srpna 1882.
    Šéf c.k. generální inspekce dvorní rada Bischof s vrch. inspektorem Dostálem přijeli do Prahy 11.9. a jeli jsme společně do Chocně a tam odtud se zvláštním vlakem do Nedošína a pak povozem do Litomyšle. 18. září započalo se prozatímně jezdit do cukrovaru ve Vysokém Mýtě a v Cerekvici.
    Předběžná revize dráhy odbývala se 30. září a zkouška mostů dne 1. října 1882. Technicko policejní zkouška byla odbývána 6. října.

Otevření dráhy

    Dne 22. října odbývalo se slavnostní otevření této dráhy a následovala slavná hostina v zámku Litomyšlském.
    Přítomni byli z naší strany stavební ředitel de Serres, ředitel dopravy Reinhardt, ředitel vozby Polonceau, všichni lokální šéfové z Prahy, zastupitelstvo města Litomyšle a jiní hosté. Pan de Serres pronášel přípitek francouzsky, já česky na město Litomyšl a orgány vládní 3kráte, pan Dr. Engel (?) neb jak se jmenoval, děkoval francouzsky společnosti státní dráhy a jejím orgánům, specielně mně, že jsem se zájemníky česky dopisoval. Byla to důstojná oslava důležitého pro město a okolí momentu!
    Dne 23. října byla dráha veřejné dopravě odevzdána a 13. listopadu odbývala se kolaudace s podnikatelem.
    Stavba nebyla těžká a šla velmi hladce; trvala pouze 6,5 měsíce. Často, jak to ostatní práce mně dovolily, dohlížel jsem na stavbu a všechny překážky urovnával jsem rychle. Státní kolaudace se odbývala 15., 16., 17. října 1884

Základní údaje

Stavební délka: 22017 m
Provozní délka: 23984 m
Doba stavby: 15.3.1882 - 15.9.1882
Stavební náklady: 1 102 044,92 K (bez vozidel), resp. 1 247 522,50 (s vozidly)
Podnikatel (stavitel): Antonín Houdek, Choceň
Stavbyvedoucí: I. sekce: G. Pelikan, II. sekce: B. Kropp


Eduard Bazika: Mé paměti. Rukopis, Praha - Holoubkov 1904, str. 134-135, 140-141, 158-159

Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru