Železnice & Historie
Úvodní stránka | Jak na to

Něco o autorském zákonu.

Asi se mnou čtenáři těchto stránek budou souhlasit: problematika autorské ochrany není zrovna to, čím by se mnoho lidí vzrušovalo. Zkusme si přesto tuhle záležitost nějak přiblížit – hlavně z hlediska historika či autora, který chce publikovat. Nejsem právník, ale když si sami přečtete příslušné části zákona, dáte mi asi zapravdu. Ještě bych poznamenal, že co bude níže řečeno, týká se zákona českého, tedy zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (v dalším AutZ). Slovenský zákon č. 383/1997, autorský zákon a zákon, ktorým sa mení a dopĺňa Colný zákon v znení neskorších predpisov, jsem nečetl, ale pro zájemce ho připojuji.

Co je tzv. autorským dílem? Všechno, co vzniklo z tvůrčí činnosti autora, kterým je vždy fyzická osoba. Může jít i o tvůrčí zpracování jiného díla (např. překlad). Dílo musí být objektivně vnímatelné trvale nebo dočasně (třeba internetové stránky). Na to, zda je něco autorským dílem nemá žádný vliv zveřejnění, vydání, uvedení autora nebo jeho pseudonymu aj. Není také potřeba žádného vyznačení "copyright", protože naše autorské právo, podobně jako ve většině Evropy, je postaveno na tzv. Bernské úmluvě, která takovýto pojem nezná a ani ho nepotřebuje. Autorským dílem není "zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě." (§ 2 odst. 6 AutZ).

Co je vlastně autorské právo? Sestává ze dvou složek: osobnostní a majetkové. Každý autor je neomezeným pánem nad tím, co vytvořil. Osobnostní majetková práva (§ 11; rozhodnutí o zveřejnění, určení, jak bude uvedeno autorství, dohled nad vydáním díla a nad úpravami v něm atp.) nejsou přenositelná. I kdyby je autor jakoukoli smlouvou postoupil, je takový právní akt neplatný. V případě úmrtí autora osobnostní práva zanikají, ale pozůstalí (autorovi nejbližší dle občanského zákoníku) se mohou domáhat toho, aby dílo bylo užito způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.

Druhou složkou autorských práv jsou práva majetková. Jejich výkon (nikoli však samotná práva!) je již přenositelný a v autorském zákoně podrobně upraven. Majetková práva lze také dědit. V prvé řadě má autor právo smluvně udělit oprávnění k užití díla (tzv. licence, zejména nakladateli) a také právo na odměnu z rozmnožování díla pro osobní potřebu (k tomu se ovšem musí registrovat u některého "kolektivního správce autorských práv" – podrobnosti viz zákon). Ani majetkových práv se autor nemůže vzdát. Doba trvání těchto práv jsou ony známé lhůty (§ 27 AutZ):

"(1) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.
(2) Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.
(3) Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známo nebo se autor takového díla veřejně prohlásí (§ 7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání majetkových práv k takovému dílu podle odstavce 1, a jde-li o dílo spoluautorů, i podle odstavce 2.
(4) U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora
[dílo zaměstnanecké, § 58 AutZ – pozn. M.Kunt] a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají. Majetková práva k dílu kolektivnímu (§ 59) trvají 70 let od zveřejnění.
(5) Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle.
(6) Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.
(7) Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
"

V době trvání majetkových práv je možné dílo využívat jen přesně určeným způsobem. Tedy s výjimkou samotného autora. Pokud není vázán smluvně (§ 46 a následující – licenční smlouva), může např. své dílo publikovat bez jakýchkoli omezení.

Nejdůležitější povolené užití je rozmnožování pro vlastní potřebu (třeba okopírování knížky). Osobní potřebou se myslí potřeba konkrétní fyzické osoby, která si sama nebo za úplatu dílo nechá rozmnožit. I v případě, že se jedná o dílo půjčené z knihovny, bude jeho rozmnožení "pro osobní potřebu" (srv. § 16 AutZ, kde se o půjčování hovoří jako o nevýdělečném zpřístupnění díla "k dočasné osobní potřebě").

Pokud však půjde o kopírování za úplatu, musí provozovatel rozmnožovacího zařízení odvádět "kolektivnímu správci autorských práv" (viz zákon) za každou kopii poplatek – bez ohledu na to, zda jde o reprodukci autorského díla nebo něčeho jiného. Stejně tak se platí z každého nenahraného CD či kazety.

Žádné jiné využití rozmnoženiny zhotovené pro osobní potřebu není přípustné. Rozmnožování mají dovoleno jinak pouze "knihovna, archiv a jiné nevýdělečné školské, vzdělávací a kulturní zařízení,4)[citace zákonů o knihovnách, muzeích, archivech a školách – pozn. M.Kunt] zhotoví-li rozmnoženinu díla pro své archivní a konzervační účely." Tyto účely nejsou definovány, za dostatečnou se pokládá zřejmě odkaz na speciální zákony. Jmenovaná zařízení smí také dle § 38 AutZ půjčovat originály nebo kopie autorského díla.

Použití autorského díla je však možné i před uplynutím majetkových práv. Nic na tom nezmění ani zákazy, které často autoři či vydavatelé rádi umísťují do knih či internetových stránek. Takovýto zákaz má účinek jen v jediném případě, ale o tom o pár odstavců níže (zpravodajská licence, § 34 odst. 1 písm. c) AutZ).

"Povolení" uděluje autorský zákon především skrze tzv. citace (§ 31 AutZ). Umožňují v odůvodněné míře převzít do svého díla část(i) díla (děl) jiných:

"Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) cituje ve svém díle v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů,
b) zařadí do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla,
[tedy třeba celý novinový článek – pozn. M.Kunt]
c) užije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům;
vždy je však nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen."

To je asi nejdůležitější ustanovení pro každého. Podobně pro aktuální informování je možné aplikovat tzv. zpravodajské licence (§ 34)

"(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije
a) k úřednímu účelu na základě zákona,
b) při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito,
c) převezme do periodického tisku či jiného hromadného sdělovacího prostředku články s obsahem časového významu o věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku, či jejich překlad; takové převzetí není přípustné, je-li výslovně zapovězeno.
(2) Ustanovení § 31 věty za středníkem se použije přiměřeně.
" (tj. uvedení pramene).

Ve smyslu zpravodajské licence tedy např. na stránce recenzí na těchto internetových stránkách uvedené reprodukce obalů jednotlivých knih nejsou porušením autorského zákona.
A co je to ona odůvodněná míra? Zákon ji nedefinuje, v případném sporu by musel rozhodnout soud.

Co se stane po uplynutí doby trvání majetkových práv? Dílo se stává tzv. volným, přičemž není už nijak limitováno jeho užití (nikdy nesmí být ovšem porušena osobnostní autorská práva, např. popřením skutečného autora).

Velmi zajímavé je ustanovení dělající z díla volného, které nebylo nikdy zveřejněno (např. rukopis pamětí), zase předmět majetkových práv (§ 28 odst. 2 a 3 AutZ). Když totiž někdo zveřejní volné nevydané dílo, stává se, pokud jde o majetková práva, fakticky na 25 let jejich vlastníkem (dle § 4 odst. 1 AutZ "Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno."). S užitím citovaného ustanovení § 4 AutZ lze vydedukovat, že u nevydaných volných děl uložených v archivech či knihovnách majetková práva nevzniknou, protože jsou v souladu s archivním či knihovnickým zákonem zpřístupněna veřejnosti.

Existují díla, která sice mají vlastnosti autorského díla dle zákona, ale zákon se na ně nevztahuje. Ty jsou mimořádně důležitá i pro historika. Podle § 3 AutZ jsou to díla v tzv. veřejném zájmu:

"a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
b) výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu,
c) politický projev a řeč pronesenou při úředním jednání; autorovo právo k užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno."

Znamená to, že mimo jiné úřední spisy či fotografie, ba dokonce archivní inventáře, věstníky apod. nepodléhají ustanovením autorského zákona (ustanovením archivního zákona a badatelského řádu však ano). U nepříliš jasných případů však může pouze soud rozhodnout, zda je možné "veřejný zájem" nadřadit ochraně dle autorského zákona.

Pokusil jsem se tu nastínit některé základní problémy, které autorský zákon upravuje. Především pak to, co by měl člověk zabývající se historií vědět. Je to norma mimořádně složitá. Pokud s něčím nesouhlasíte, pokusím se získat přesnější odpověď. Ale jinak se obraťte na specialistu v oblasti autorského práva. Na závěr připojuji ke stažení platné znění (včetně novelizací) českého i slovenského autorského zákona (ze systému ASPI) a také tento text.

Miroslav Kunt

Zákon ze dne 7. dubna 2000 č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). (TXT, zip, 21 kB)

Zákon z 5. decembra 1997 č. 383/1997 Z.z., Autorský zákon a zákon, ktorým sa mení a dopĺňa Colný zákon v znení neskorších predpisov. (TXT, zip, 21 kB)

Text ke stažení (RTF, zip, 7 kB)

Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru