Železnice & Historie
Úvodní stránka | Literatura | Stručný přehled literatury

Parní lokomotivy řady 97/310.0

Recenze

Autor:Koutný, Jan - Leštinský, Mojmír
Název:Parní lokomotivy řady 310.0
Nakladatelství:Corona spol. s r.o.
Rok vydání:2004
Stran:280 + vlož.příloha
Cena:799,- Kč
ISBN:80-86116-28-X
Autor:Petr, Miroslav
Název:Parní lokomotivy řady 97/310.0
Nakladatelství:Gradis Bohemia, s.r.o.
Rok vydání:2004
Stran:200
Cena:Nevyznačena, 690,- Kč
ISBN:80-902791-7-1

Že vycházejí různé publikace na stejná témata není nic neobvyklého. Ale stejné téma, stejný obsah (prakticky doslovně) a různí autoři? Stalo se. V Čechách je možné, jak známo, vše.

Dvě publikace o typických lokomotivách místních drah - strojích řady 97 c.k. rakouských státních drah, resp. 310.0 ČSD měly být podle internetových drbů kdysi publikací jedinou. Autoři se však "nepohodli", a tak každý vydal knihu "svoji" v různých nakladatelstvích. Z pohledu autorského zákona je problematické počínání obou autorských skupin, z pohledu mého někdo použil neoprávněně text toho druhého (říká se tomu i méně eufemisticky). Kniha - vydavatelství Gradis

Pokud jde o obsah, jsou publikace jednoznačně přínosem. Nejprve je popsán vznik lokomotivní řady 97 počínaje strojem S II/97 pro místní dráhu Valšov - Rýmařov (1878). Následuje osvětlení vývoje malých lokomotiv pro místní dráhy v Rakousku a jejich srovnání. Publikace Gradisu navíc srovnává mezinárodně, s obdobnými stroji německými (Bavorsko, Prusko, Sasko) a maďarskými. To je také jediný větší rozdíl v textech obou knih.

Srovnávání, které má ambice shrnout hnací vozidla pro místní dráhy v Rakousku, není důsledné. Je provedeno příliš "technokraticky", jenom v rámci tendrovek (se zmínkou o prvních parních vozech). Přitom i pro zemí garantované dráhy v Čechách (např. Čerčany - Modřany - Dobříš) byly objednány lokomotivy s vlečným tendrem rakouské řady 59 (ČSD 324.2), o nichž jsem v knihách zmínku nenašel - možná jsem se jen špatně díval. Ale ani na fotografiích podobný stroj nezahlédneme. Kniha - vydavatelství Corona

Slabou částí knih je malá kapitola o vývoji a podpoře místních drah v Rakousku. Jsou zde na malé ploše natěsnány informace o zemské a státní podpoře výstavby "lokálek". Jestliže přehlédneme brutální formulaci, že "Zemský výbor měl funkci místní vlády" (co bylo potom místodržitelství?), tak nejde přehlédnout, že jsou zde Čechy a Morava (o Slezsku se mlčí) shrnuty na jednu hromadu - vždyť to byly samostatné země! Publikace Gradisu uvádí vcelku správně způsoby podpory drah státem, ovšem zase v tomto případě mlčí o podpoře ze strany země, která byla obdobná. Gradis - narozdíl od Corony - chybně uvádí datum nové organizace státních drah v r. 1884 (1.7 místo správného 1.8.). Jde o naprosté drobnosti, ale knihám tento text pro jeho povrchnost zbytečně škodí.

Následuje podrobný technický popis lokomotivní řady včetně rekonstrukcí, označování, armatur, injektorů, sací brzdy, tlakové brzdy a jejího dosazování apod. doplněný bohatým výkresovým materiálem, v případě knihy Gradisu též precizními kresbami M. Kratochvíla. Zajímavý je (v obou knihách) i popis pulsometru a vodních jeřábů, které sice k lokomotivě nepatřily, ale bez nichž si parní provoz na místních drahách nelze představit. Také úplné výkresy označování lokomotiv v knize Corony jsou významným příspěvkem k této obecnější problematice, stejně tak barevné provedení lokomotivy z pera (štětce) K. Zemana tamtéž.

Asi nejvyhledávanější částí bude text o výrobě a provozu jednotlivých lokomotiv. Nejprve je především formou tabulky podán přehled všech vyrobených strojů s výrobcem, výrobním číslem i tratí (společností), pro kterou byl dodán, zmíněni jsou i dodavatelé materiálu, armatur apod. Popis "rakouského" období je kusý, v podstatě se omezuje na soupisy dle seznamů k 30.6.1914 (Corona přidává i seznam k 30.6.1917) a popis strojů jiných provozovatelů než státních drah (pivovar Gambrinus, Novojičínské místní dráhy a místní dráha Litovel - Senice). Daleko podrobněji je zmapován osud jednotlivých strojů u ČSD. Ke každé lokomotivě jsou uvedeny zjištěné údaje, přečíslování na systém ČSD a vyřazení je podáno opět v přehledné tabulce. Popsán je i provoz řady ve vybraných výtopnách, resp. jejich organizačních částech. Následují statistiky: v případě Corony počty kusů do roku 1968 (statistiky jsou obecně podrobnější), Gradis končí stavem k 31.12.1950.

Samostatnou kapitolou je přiblížení osudu strojů, které připadly jiným nástupnickým státům Rakouska-Uherska. Nejcennější jsou opět přehledné tabulky, často i s daty rušení.

Závěrečné kapitoly patří zachovaným muzejním lokomotivám (včetně Itálie, Polska, Rakouska a Slovinska) a velmi přehlednému zhodnocení lokomotivní řady 97/310.0.

Publikace jsou doplněny množstvím fotografií, v knize Gradisu jsou však všechny laděny do hnědého odstínu, což působí u dokumentárních fotografií rušivě. Větší grafickou nápaditost (včetně použití historizujícího žlutého papíru a vložených příloh) vykazuje publikace Corony.

Práce s prameny je v obou případech ukázkou, jak se to dělat nemá. Literaturu byli autoři ještě jakž-takž schopni vyjmenovat, ale archivní prameny zmuchlali do následujícího odstavečku: "Záznamy výtopen a lokomotivních dep ČSD, dílen pro opravy vozidel ČSD, MD Praha, správ drah, provozních oddílů, doklady lokomotiv, typové a montážní výkresy lokomotiv, služební korespondence, oběhy vozidel, strojové grafikony, normálie Rakouských státních drah, předpisy ČSD V 101/1928 a 1938, poznámky příznivců lokomotiv atd."

Takže mi nedělá potíž uvést zde na stránkách v knize Gradisu přetištěný protokol o technicko-policejní zkoušce stroje 197.86 (ČSD 310.086), aniž bych se styděl za porušení autorských práv. O tom, jak poznat, odkud který dokument pochází, snad někdy příště.

Některou z knih lze doporučit nejen těm, kdo se zabývají lokomotivní historií, ale i každému, koho zajímají místní dráhy a provoz na nich. Oběma nakladatelstvím bych pak doporučil, aby se naučili psát s autory smlouvy nebo si jinak ošetřili exklusivitu.

PS: Gradis Bohemia (http://www.gradis.cz) má od září 2002 na svých stránkách stále stejnou informaci o tom, že "v těchto dnech konečně proběhl přesun našich stránek". Nefunkční jsou ovšem již od roku 2001. Také nakladatelství Corona (http://www.sweb.cz/corona-books/) uvádí na hlavní stránce čerstvou novinku: "26.2.2002 vyšlo první číslo zbrusu nového čtvrtletníku Svět malé i velké železnice." Stránky však alespoň fungují.

Miroslav Kunt

Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru