Železnice & Historie
Úvodní stránka | Literatura | Stručný přehled literatury

Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. I. díl

Recenze

Recenze byla otištěna v Obzoru, týdeníku Odborového sdružení železničářů č. 33 (2003).
Za svolení k republikování zde děkuji redaktoru panu Martinu Navrátilovi.

Autor:Krejčiřík, Mojmír
Název:Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. I. díl
Nakladatelství:Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, Litoměřice
Rok vydání:2003
Stran:164
Cena:Neuvedena, 590,- Kč objednávkou u vydavatele
ISBN:80-902706-7-0 (soubor), 80-902706-8-9 (1. díl)

O dějinách železnic vychází hodně publikací, ale jen málokteré lze označit za objevné nebo výjimečné. Kniha Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj je obojí. Jejího autora, špičku v oboru železniční historiografie, Ing. Mojmíra Krejčiříka, není třeba představovat. Desky publikace.

První z předpokládaných šesti dílů publikace o výpravních budovách našich nádraží přináší nejprve úvod do železniční architektury. Provede nás prostory výpravních budov a jejich historickým vývojem. Těžištěm této části, vlastně průvodcem k popisům jednotlivých nádraží i v dalších dílech, je podrobný nástin architektonického vývoje. Je zde na dobových plánech vysvětlena terminologie (vlys, kvádrování, rizalit, bosáž aj.) a také vnikneme do rozdílů jednotlivých stavebních slohů od klasicismu po funkcionalismus. Na to, proč jsou výpravní budovy na různých koncích země stejné, odpoví stať o typizaci. Ale snad nejvýznamnějším objevem knihy jsou železniční architekti, jejichž jména byla dosud zahalena závojem zapomnění. Seznámíme se s nimi nejen obecně v úvodu, ale každý díl má obsahovat (první tak činí) biografie dotčených architektů.

V další části nalezneme popis konkrétních výpravních budov s bohatým ilustračním materiálem: fotografiemi, často s pohledy "dříve a nyní," dobovou projektovou dokumentací či architektonickými návrhy. Popisované objekty jsou komentovány jak po stránce stavebně-technické, tak historické, často doplněny zajímavými citacemi z technických zpráv či studií. Protože je tato část uspořádána podle železničních společností a jejich tratí , přičemž pořadí určuje datum zahájení provozu, obsahuje první díl popisy budov obou koněspřežek (budějovické a lánské) a tratí Severní dráhy císaře Ferdinanda, které patřila většina železniční sítě na Moravě. V předmluvě je uvedena i náplň dílů dalších.

Výtku zaslouží chaos nebo spíše absence poznámkového aparátu. Prameny jsou u citací často jen "nahozeny" a v přehledu na konci se neobjeví vůbec. Narozdíl od fotografií, nejsou u plánů uváděni vlastníci. Také seznam literatury je velice stručný, zcela zbytečné je uvádět nic neříkající "příležitostné publikace k výročí (...) na jednotlivých tratích" (kterých?). Že autor s poznámkami pracovat umí, ukazuje jiná jeho nedávno vydaná publikace Železniční móda (recenze viz Obzor č. 19/2003). Řečené je však problémem téměř v celé železniční historické literatuře a hodnotu knihy nijak nesnižuje.

Nepočítáme-li publikaci našeho nejvýznamnějšího železničního architekta Josefa Dandy Naše železniční nádraží (NADAS Praha 1989), která však vycházela spíše z autorových znalostí a práce, než z historického výzkumu, jedná se v Krejčiříkově případě o první shrnující pohled na část industriální architektury. Také v evropském kontextu jde o ojedinělý počin. Německé Historische Bahnhofsbauten I-III Manfreda Bergera (Transpress Berlin 1986) se zaměřují spíše na monumentální stavby. Zbývá práce maďarského profesora architektury Mihalye Kubinszky-ho Bahnhofe in Österreich (O. Slezak Wien 1986). Touto studií, všímající si vývoje železniční architektury (nejen výpravních budov) v současném Rakousku, se Ing. Krejčiřík velmi inspiroval. Narozdíl od Bahnhofe... je však Krejčiříkova práce daleko hlubší, má větší záběr a častěji pracuje s původní dokumentací. Je třeba ocenit také odvahu malého Litoměřického Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, které si trouflo na tak rozsáhlý nakladatelský počin.

Kniha by pro svůj encyklopedický charakter neměla chybět v žádné odborné či veřejné knihovně. Rozhodně by se měla stát povinným čtením pro stavaře a památkáře.

Vázanou publikaci na křídovém papíře o 164 stranách velkého formátu 297 x 230 mm lze objednat na dobírku za cenu 590,- Kč na adrese Ing. Luděk Čada, Pokratická 448/52, 41201 Litoměřice nebo e-mailem (l.cada@worldonline.cz).

Rozhovor s autorem si můžete přečíst v týdeníku ČD Železničář č. 4 (2004).

Miroslav Kunt

Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru