Železnice & Historie
Úvodní stránka | Literatura | Stručný přehled literatury

Severočeská transverzálka

Recenze

Autor:Šindlauer, Zdeněk
Název:Severočeská transverzálka
Nakladatelství:Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, Praha
Rok vydání:2008
Stran:220
Cena:699,- Kč, doporučená
ISBN:978-80-87047-12-5

Železnice Řetenice - Lovosice - Česká Lípa - Liberec, známá jako "severočeská transverzálka" byla společností Ústecko-teplická dráhy otevřena až roku 1900. Předcházela jí však řada projektů a diskusí. Desky publikace. S nadsázkou se dá říci, že projekty stíhaly projekty - první úvahy o vedení trasy železnice zdejším krajem pochází z doby trasování dráhy Praha - Drážďany (1840). Jeden z nejzajímavějších, v knize podrobně popsaných projektů, byla Schwarzenbergova Česká jihozápadní dráha z Kunžvartu (Strážný na Šumavě) přes Protivín, Příbram, Zdice, Beroun, Rakovník, Postoloprty, Litoměřice a Českou Lípu do Žitavy. Tato dráha se neuskutečnila přesto, že na ni byla již vydána koncese (1865). Navrženou trasu využily později podniky jiné.
Vlastní transverzálce předcházela dráha, která se stala spíše komplikací, než pomocí, lokálka Česká Lípa - Mimoň (1883). Také místní dráha Velké Březno - Verneřice/Úštěk (1890) vede sledovanou oblastí a v knize je jí kapitola věnována. Velmi zajímavé je líčení soubojů o stavbu vlastní severočeské transverzálky, kdy hlavním podnětem stavby bylo - uhlí pro Liberec. Střetly se zde všechny železniční společnosti působící v regionu a "vyhrála" dráha Ústecko-teplická, která obdržela koncesi na místní dráhu Řetenice - Liberec (1896).
Vlastní transverzálka se vyznačuje řadou pozoruhodných staveb, např. mostem v Karbě (Zahrádky u České Lípy). Všechny stavby jsou v knize situovány do precizně kreslených map a podrobně popsány. Krok za krokem čtenář pozná jednotlivé stanice, zastávky, tunely, mosty, vlečky aj. Autor místy věcně odbočí, to když zmiňuje historii tramvajové sítě v Liberci nebo třeba problematiku železnice v Litoměřicích.
Stručně je podán provoz dráhy po roce 1918 až do současnosti. Zmíněno je vyhlášení "Deutschböhmen" v r. 1918, zestátnění Ústecko-teplické dráhy, provoz za války i později. Knihu uzavírá chronologický přehled vývoje a soupis použitých pramenů.

Autor svým neopakovatelným literárním stylem - obdobně jako v publikacích předchozích - způsobil, že se kniha o historii dá plynule číst a před čtenářem skutečně vyvstávají děje dávno minulé. Nenajdete tu výčty datumů, metrů a tun (i když ani o tyto informace nebude čtenář ochuzen) nebo seznamy lokomotiv. Zato je kniha plná ilustrací: nejde jen o technicky dokonale provedené mapy a náčrtky, ale o "krajinky s vlakem" evokující atmosféru v té které době - v celé publikaci nenajdete jedinou fotografii. Autor podepisující

Způsob autorova psaní, jeho ilustrace i struktura textu se vymyká všemu, co tady až dosud bylo. Přitom rozhodně nejde o laciné podbízení, jak jsme ho svědky u některých jiných publikací. Autor se nevyhnul překlepům ani drobným chybám (Maxmilian - Maximilian, Ansalt místo Anstalt chybně citovaný web poslanecké sněmovny aj.). Je možné, že se časem ukáže i některý z jeho závěrů nesprávný, ale tak už to chodí. Autor předvedl, že i historie může být pochopitelná a zajímavá i bez laciných senzací. Kvalitní je i grafické zpracování (Robert Mara).

Knihu by si měl pořídit nejen ten, kdo se zajímá o trať uvedenou v názvu: fakticky jsou zde popsány fragmenty z (nejen) železničních dějin Čech. A pokud chcete nasát dobovou atmosféru, je kniha tím nejlepším, co vás může potkat. Tedy pokud nezačnete s vlastním historickým bádáním.

Vázanou publikaci na křídovém papíře o 164 stranách formátu A 4 lze zakoupit u nakladatelství i jeho distibutorů. Reportáž z křtu knihy konaném 15. listopadu 2008 v železniční stanici Jablonné v Podještědí vyjde pravděpodobně v týdeníku Železničář, Obzor a asi i jinde...

Miroslav Kunt

Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru