Železnice & Historie
Úvodní stránka | Studie | Vývoj dopravního archivnictví v Československu, úvod

Vývoj dopravního archivnictví v Československu se zvláštním zřetelem k archivům železničním.

I. Dopravní (železniční) archivy.

Doprava je velice široký pojem. Pouze u železnic, této značně centralizované a rozsáhlé instituce, však dosáhla písemná produkce již v jejich počátcích velkých rozměrů. Tomu odpovídá i množství dochovaných archivních fondů, sbírek a registratur. Vzhledem k tomu, že i způsoby jejich zpracování a uložení se vymykají běžným měřítkům, bude řeč především o nich. Pro železnici jsou charakteristické nehmotná podoba konané práce, personální náročnost stavby i provozu, vysoké investiční náklady, síťový charakter a souvislost se všemi odvětvími lidské činnosti. Odraz těchto kritérií nalézáme i v dochovaných písemnostech. Tato studie se věnuje zejména písemným pozůstatkům rakouských (předlitavských) a československých železničních úřadů, které nacházíme v našich archivech. Uherská problematika je zmíněna jen okrajově. Vzhledem k nedostatku prostoru nemohl být vylíčen ani vývoj správy.

Železnice se zpočátku profilovala jako výrazně kapitalistický podnik. V Rakousku (včetně Uher) to byly především soukromé společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) a Společnost státní dráhy (StEG), které určily směr a metody železničního podnikání u nás.

Stát uplatňoval svůj vliv nejprve formou privilegia, definujícího zejména vztah železnice - okolí a postupně se sám aktivně zapojil do železničního podnikání (poprvé v letech 1841 - 1854). Vyvrcholením státního vlivu je vznik rakouského ministerstva železnic (1896) slučujícího státní a podnikovou správu - narozdíl od Uher, kde tyto prvky byly a zůstaly odděleny. Rakouské řešení převzala i ČSR (1919). Teprve v r. 1938 vzniká ministerstvo dopravy a po tzv. Heydrichových reformách ministerstvo dopravy a techniky (1942). Na Slovensku řídilo železnice ministerstvo dopravy a verejných prác, po válce (do r. 1952) povereníctvo dopravy Bratislava spolu s ministerstvem v Praze. V letech 1949 - 1952 je vyzkoušeno vyčlenění podnikové správy do národního podniku ČSD jako součásti ministerstva dopravy. Pak se celý systém vrátil k formálně "rakouskému" (původně pruskému), i když jinak strukturovanému řízení.

Druhou instanci tvořila ředitelství drah, první pak výkonné jednotky (služebny) - stanice, výtopny aj., působící na teritoriálním principu.1


1 Organizace železniční správy je podrobně vylíčena v četné soudobé literatuře. Zejména v Geschichte der Eisenbahnen österreichisch - ungarischen Monarchie, Vídeň, Těšín, Lipsko 1898, 1908. Czedik Alois von: Der Weg von und zu den österr. Staatsbahnen, Bd. I. - III., Vídeň, Těšín Lipsko 1913. Konta Ignaz: Eisenbahnjahrbuch, Vídeň 1868 až 1892. Ročenka státních a soukromých drah republiky Československé, Praha 1920 až 1938. Výroční zpráva ministerstva dopravy - tajné, Praha 1954 až 1967.

<<- Předchozí kapitola | Další kapitola ->>

  Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru