Železnice & Historie
Úvodní stránka | Studie | Vývoj dopravního archivnictví v Československu, úvod

Vývoj dopravního archivnictví v Československu se zvláštním zřetelem k archivům železničním.

Československý železniční archiv.

Ministerstvo železnic ČSR hned po svém zřízení v prosinci 1918 deklarovalo snahu založit rezortní archiv. Zatím došlo jen k přičlenění archivních záležitostí ministerstva železnic k departementu I/2 (věci správní). Teprve nárůst vlastní písemné produkce a přebírání materiálu z Vídně nově otevřely otázku archivu. V červnu 1920 je zpracován návrh na jeho prozatímní zřízení. Základem mělo být rozdělení materiálu do čtyř skupin podle vztahového principu a přičlenění archivu ke knihovně. Zásadní připomínky měly departementy IV. odboru (stavebního). Jeden si chtěl vše ponechat u sebe, druhý zřízení archivu vítal s tím, že historické materiály bez úředního významu se předají technickému museu. Knihovna, které se věc dotýkala nejvíce, s návrhem nesouhlasila. Její vedoucí V. Keller kladl důraz na odbornost a samostatnost - pro převzetí archivu se měly najít schopné síly (technik a právník).22

Teprve při částečné reorganizaci ministerstva v říjnu 1922 byl departement I/2 pověřen zřízením archivu.23 Byly zajištěny tři místnosti v suterénu nově získané budovy v Karlíně, Palackého 552 (dnes Křižíkova) a správcem nového železničního archivu byl jmenován vrchní účetní rada Jindřich Šindelář. Ten vypracovává začátkem února 1923 návrh na zřízení železničního archivu s návrhem archivního řádu. Po vzoru vídeňského archivu byl základem provenienční princip. Vnitřní strukturu archivu tvořily čtyři základní skupiny: listiny, plány, spisy (registratury), soukromé archiválie a dary (museální oddělení). Posledně zmíněná skupina se stala jedním ze základů železničních sbírek technického musea (archivu TM), kde byly tyto předměty zčásti jako depozit také uloženy.

Před schválením se k návrhům měly vyjádřit všechny odbory ministerstva, což jim bylo sděleno na poradě 29.prosince 1922. Nejrozsáhlejší poznámky měl odbor VI (dopravní). Mimo jiné navrhoval opětné zavedení označování skartačních lhůt na spisy (o tomto problému podrobněji v další části této studie). Prakticky všichni účastníci připomínkového řízení prosazovali archiv jako ústřední, s dozorem na spisovny a archivy nižších organizačních jednotek a dokonce i soukromých drah. Výnosem ministerstva železnic z 6. února 1923 č. 81532 byl zřízen Československý železniční archiv (ŽA) a současně vydán jeho archivní řád (AŘ).24 Výsledná dikce AŘ je téměř doslovným překladem AŘ rakouského archivu pro dopravnictví z r. 1920.25 Některá ustanovení československého AŘ se stala předmětem poznámek archivních odborníků. Dr. Vl. Klecanda se stavěl kriticky např. k možnosti zřizování sbírek (získávání archiválií různé provenience), a také začlenění archivu do ministerstva jako jeho součásti se nesetkalo s Klecandovým pochopením: "Není pochyby, že by samostatnější postavení československého archivu železničního bylo s prospěchem jeho dalšímu vývoji."26 ŽA skutečně neměl po celou dobu svého trvání např. na chod kancelářské agendy ministerstva téměř žádný vliv.

Archiv začal hned po svém zřízení s přejímáním písemností z rozluky s Rakouskem, dočasně uložených v budově ministerstva v pražské Dlážděné ulici. Po skončení rozluky jsou převzaty plány od r. 1918 dočasně ukládané v registratuře ministerstva. Po převzetí materiálů je přikročeno k jejich inventarizaci a katalogizaci - opět podle vzorů z rakouského archivu, ale s větším důrazem na katalogizaci (kartotékový systém). Činnost ŽA se postupně rozrůstala: Vedl správu archivu, vyřizoval věci kancelářské služby a vydával směrnice pro spisovou službu u ředitelství státních drah, podílel se také na redakci ročenky státních a soukromých drah, pro kterou zajistil práce z historie dopravy. Správce archivu se zúčastnil ještě v roce 1924 archivního kurzu, pořádaného Dr. Vojtíškem.27 Významným úkolem ŽA se stala právě předarchivní péče o písemnosti ředitelství státních drah. Ředitelství totiž získala většinu písemností ze spisové rozluky (podle teritoriálního klíče). Priorování rozlukových spisů a dočasně také jejich skartace nebyla dovolena. K vyřazování rozlukových písemností přikročila jednotlivá ředitelství až po vydání nového kancelářského předpisu (1924), iniciovaného železničním archivem. Výběr ze skupiny písemností označovaných jako třicetileté přejímal ŽA. Ostatní (tříleté a desetileté spisy) mohla ředitelství likvidovat bez kontroly. Tato praxe trvala fakticky do konce platnosti této směrnice (1950).

Kromě zmíněných aktivit zajistil ŽA např. opisy pramenů ke koněspřežným železnicím z archivů ve Vídni a v Českých Budějovicích a zorganizoval sběr vzpomínek na převrat v r. 1918. V období hospodářské krize a nedostatku pracovních příležitostí inicioval ŽA zakonzervování zbytků budějovicko- linecké koněspřežky. Celá akce proběhla v letech 1930 - 1932, přičemž se podařilo vzbudit zájem památkového úřadu. Mezi nejvýznamnější počiny ŽA nesporně patří zavedení a metodické řízení kronikářské činnosti na železničních stanicích, později i jinde (nemocenská pokladna, letiště, ČSAD).28 V r. 1928 vydal ŽA oběžník s údaji o svých fondech a působnosti pro potřebu úředníků rezortu.29

Po dostavbě nové budovy ministerstva (1933) na tehdejším Petrském nábřeží (dnes nábřeží L. Svobody) se ŽA stěhuje do připravených 21 místností jejího prvního suterénu. Přebytek pracovních sil urychlil evidenční práce, když v letech 1934 - 1935 bylo archivu přiděleno několik zaměstnanců Správy pro zvláštní služby. V souvislosti s pokusy o reorganizaci železniční správy byla od 1.1. 1932 přičleněna ŽA agenda výrobny jízdenek. Poslední předválečnou aktivitou ŽA (pravděpodobně jeho správce) byla výzva zaměstnancům drah k pátrání po písemných památkách železniční historie.


22 Prozatímní zřízení železničního archivu viz spis z 16.6.1920 čj. 31327/1920. SÚA Praha, fond MŽ, kr. 133.
23 Výnos ministerstva železnic z 14.10.1922 čj. Pres 2076/1922.
24 Zřízení ŽA oznámeno v Úředním věstníku ministerstva železnic ročník 5 (1923) č. 7 z 10.2.1923. Čj. 81532/1923 se nalézá jako prius u spisu čj. D-50849/1941. SÚA Praha, fond MŽ, kr. 3677.
25 Bestimmungen über die Verwaltung und Benützung des Archives für Verkehrswesen. (Archiv - Ordnung). Bundesministerium für Verkehrswesen Zl. 1935/St.V. Wien 5.11.1920. SÚA Praha, fond LKMŽ - nezpracovaný materiál, kr. 1.
26 Klecanda Vladimír: Československý železniční archiv. In: Časopis archivní školy ročník 1 (1923), s. 183.
27 Zprávy železničního archivu z let 1924 - 1936 priorovány u spisu čj. 29613/1936. SÚA Praha, fond MŽ, kr. 2164.
28 Pamětní knihy železničních stanic byly zavedeny výnosem ministerstva železnic ze 17.10. 1923 čj. 27291/1923. V roce 1940 došlo k jejich zrušení a po skončení války byly obnoveny. Jejich soustavné vedení ukončila reorganizace železnic v r. 1953.
29 "Obsah Československého železničního archivu" intimován 23.4.1928 čj. 19461/1928 všem ředitelstvím státních drah. Přiložen je k Zprávě o činnosti ŽA za rok 1927. SÚA Praha, fond MŽ, čj. 19461/1928 jako prius u čj. 29613/1936, kr. 2164.

<<- Předchozí kapitola | Další kapitola ->>

  Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru