Železnice & Historie
Úvodní stránka | Studie | Vývoj dopravního archivnictví v Československu, úvod

Vývoj dopravního archivnictví v Československu se zvláštním zřetelem k archivům železničním.

Počátky odborného archivního dohledu.

V souvislosti s potřebami válečného hospodářství se organizoval sběr starého papíru, přičemž docházelo k ničení i historicky cenných dokladů. V roce 1941 AMV zpracovalo všeobecné zásady odborného archivního dozoru za účasti prezidia ministerské rady, ministerstev a úřadu říšského protektora, na jehož "přání" celé jednání začalo.40 AMV připravil směrnici ve formě oběžníku. K tomu podotkl kabinet ministra dopravy, že oběžník nemá dostatečnou právní sílu. Správce ŽA Vomela na návrh reagoval poněkud uraženě: "Archivu ministerstva vnitra je známa existence železničního archivu a z četných rozlukových jednání také jeho činnost a přece ze své působnosti vyjímá jen resort ministerstva zemědělství. ...nutno připomenouti, že železniční archiv je nezbytnou pomocnou institucí železniční správy, jejímž potřebám může vyhovovati jen tehdy, je-li všechen železniční archivní materiál soustředěn a snadno dostupný." 41

Ústní dohodou z r. 1941 mezi ministerstvem dopravy a AMV, zastupovaným Dr. Dostálem, byl dozoru AMV vyhražen skart všech ředitelství drah a ministerstva. Se skartačním dohledem se úředníci ŽA nikdy nesmířili, i když daná ustanovení respektovali. Také archiváři AMV se několikrát vyjádřili ke své činnosti u ředitelství jako o zbytečné práci. Předtím úředník ŽA provedl výběr z třicetiletých spisů určených ke zničení (skartace u ředitelství probíhala jednou za 3 až 4 roky). Nyní (již každoročně) vybíral ještě pracovník AMV: "Na zástupce archivu min. vnitra zbýval dvakrát přebraný materiál a delegovaný archivář se musil co činit, aby dokázal účelnost revize."42 Šlo však pouze o spisy třicetileté, písemnosti s kratšími skartačními lhůtami vyřazovala ředitelství nadále bez kontroly.

K tomu, aby se ŽA stal samostatným ve smyslu dnešního pojmu "archiv zvláštního významu" chyběl podle AMV personál s kvalifikací historika. Na článek Svobodných novin z 3.11.1945 "O reorganizaci našeho archivnictví", který informoval o snaze decentralizovat archivnictví a zřídit archivní školu reagoval interně Miloslav Štěpán. Odmítl možnost zasahování dalších archivů (zemských a krajských) do železniční archivní služby a odmítl také její decentralizaci. I vzhledem k dnešním názorům je třeba ocitovat argumenty proti teorii tzv. fondů místní povahy, kterou v železniční dopravě od 60. let někteří archiváři prosazují: "Archivaliemi míst druhé instance jsou u nás spisy ředitelství drah - státních i soukromých - a ty nelze rozdělovat podle zemí, poněvadž se týkají velmi často dvou zemí najednou (např. u Rak. severozáp. dráhy a Košickobohumínské dráhy) a poněvadž týž traťový úsek byl průběhem doby zpravidla spravován z různých míst (např. hlavní trať Státní dráhy před sto lety z Prahy, potom ze Společnosti z Vídně a nakonec před československým rozdělením mezi oblastní řsd (ředitelství státních drah - pozn. autora studie) od Břeclavě až do Podmokel z Brna. Soustředění všech starých fondů II. instance v Železničním archivu má tedy tu velkou výhodu, že badatel nalezne archivalie, týkající se určité trati, za všechna desítiletí - krom spisů ještě živých - na jediném místě..." 43 Pokud se týče archivní školy poukazoval M. Štěpán na novodobost materiálu a tedy zbytečnost některých disciplin (latina) pro archiváře svého archivu.

První náznak budoucí archivní decentralizace se objevil již v letech 1942 - 1943, kdy zemský archiv v Brně provedl na žádost AMV prohlídku skartu u ředitelství drah tamtéž. Výběr byl potom zaslán ŽA. Archivní dozor v Brně zcela přechází na zemský archiv v r. 1948. V Plzni roku 1949 provádí revizi ještě Dr. Čermáková z AMV, ale zadržené písemnosti jsou již ukládány v krajském depozitáři v Plasích. Po zřízení krajských archivů se již AMV a později jeho nástupce - Státní ústřední archiv - soustřeďuje pouze na skartační dohled u ministerstva dopravy. Dříve zadržené dokumenty, zaslané ředitelstvími AMV, byly předány pravděpodobně ÚDA.


40 SÚA Praha, fond MŽ, čj. Kd 286/1942 s priory, kr. 3939. V rezotech bez vlastního archivu prováděl však AMV dozor již ve 30. letech.
41 SÚA Praha, fond MŽ, vyjádření z 20.9.1941 čj. Kd 1964/1941 jako prius u čj. Kd 286/1942, kr. 3939.
42 Vyjádření Dr. Žáčka k návrhu nového archivního řádu ministerstva dopravy. SÚA Praha, fond AR 1946 - 1949 (registratura archivu ministerstva vnitra), signatura III/4b - 1947, kr. 11.
43 SÚA Praha, fond MD I, čj. Pres 4891/1945, kr. 10.

<<- Předchozí kapitola | Další kapitola ->>

  Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru