Železnice & Historie
Úvodní stránka | Studie | Vývoj dopravního archivnictví v Československu, úvod

Vývoj dopravního archivnictví v Československu se zvláštním zřetelem k archivům železničním.

Dopravní archiv a jeho poválečná činnost.

Železniční archiv prodělal také změny názvu. Po zničení republiky v r. 1939 zmizel přívlastek "československý" a když nacistická reforma správy v r. 1942 zvětšila kompetence ministerstva i archivu, přejmenoval se na "archiv ministerstva dopravy a techniky". Po válce následoval návrat k názvu "železniční archiv". V novém archivním řádu platném od 1.9.1947 se již definitivně hovoří o archivu dopravním (DA). Tento archivní řád je proti normě z r. 1923, kterou nahrazoval, výrazně progresivnější. Řízení archivu, přičleněného k prezidiu ministerstva, náleželo vedoucímu DA a jeho zástupci. Působnost se rozšířila na registratury plavebních úřadů. Písemnosti starší 40ti let byly volně použitelné, ale slovo "zpravidla" otevíralo i možnost studia materiálu mladšího. Důležitým bylo určité osamostatnění archivu, neboť mohl běžné záležitosti vyřizovat sám, bez jednání s dalšími složkami ministerstva, přičemž v rozpočtu ministerstva měl otevřen úvěr stanovené výšky, s nímž mohl volně disponovat.44 Toho hned archivář Miloslav Štěpán náležitě využil k nákupům po pražských antikvariátech a vetešnictvích. Nákupy nebyly samoúčelné. Štěpán byl prvním z dopravních archivářů, který historické prameny také výrazněji využíval a proto získával i předměty, o kterých se při likvidaci archivu v 60. letech prohlásilo, že jsou "neželezniční povahy".
V r. 1948, došlo k ustavení ministerské komise "Redakční sbor Knižnice historické literatury železniční", která se velmi zasloužila o popularizaci práce na dějinách dopravy. Pod gescí dopravního archivu a s podporou ministra začal redakční sbor shromažďovat a připravovat k vydání rukopisy, zajistil excerpty z fondů dopravního archivu ve Vídni a podporoval práci regionálních historiků. Především z důvodů reorganizace rezortu (zřízení samostatného ministerstva železnic) došlo v lednu 1953 k likvidaci redakčního sboru. Rukopisy převzal dopravní archiv.
Léta 1945 až 1953 zůstávají obdobím největšího rozkvětu dopravního archivu, což bylo především zásluhou jeho přednosty M. Štěpána, který působil také jako zástupce rezortu ve státní archivní komisi (SAK) - subkomisi pro podnikové archivy. SAK vznikla v říjnu 1951 a k její práci byly na návrh ÚAMV přizvány všechny důležitější rezorty - kromě ministerstev dopravy a spojů. Také v úvodním referátu nejsou archivy dopravní a poštovní jmenovány. Subkomise SAKu vznikly až později.45


44 ředpis ČSD A19 Archivní řád platný od 1.9.1947. Schválen výnosem ministerstva dopravy ze 17.3.1947 čj. Pres 2347/1947.
45 SÚA Praha, fond AR 1951 - 1954, sg. 355.0 SAK, kr. 40.

<<- Předchozí kapitola | Další kapitola ->>

  Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru