Železnice & Historie
Úvodní stránka | Studie | J. Hradec - N.Bystřice, úvod

Vznik a stavba místní dráhy Jindřichův Hradec - Nová Bystřice

Počátky novobystřické dráhy.

Přípravné práce ohledně normálněrozchodné železnice z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice byly provedeny v první polovině roku 1885. Jejich výsledkem je tzv. předběžný projekt (Vorprojekt) s rozpočtem 1 milión 310 tisíc zlatých na stavbu dráhy o délce 27,3 km. Podle něho měla být posouzena rentabilita a reálnost celého projektu. Projekt vypracovalo c.k. generální ředitelství státních drah ve Vídni a schválil ho 29. března následujícího roku jeho stavební ředitel.

Jak již bylo uvedeno, dráha měla mít normální rozchod. Směr jejího vedení odpovídal přibližně tomu dnešnímu. Zajímavostí je, že se počítalo s použitím telegrafu Morse. Telefon u rakouských železnic teprve začínal. Plánovala se doprava výrobků továren v Rozkoši, Nové Bystřici, a zejména velkého množství dřeva z okolních polesí.

Předběžný projekt byl tedy hotov, ale dál se dlouho nic nedělo. Až roku 1888 se novobystřický okresní výbor začíná o celou záležitost více zajímat. Jeho zástupci podnikají první cesty do Vídně a Prahy ve "věci železniční". Nicméně liknavost vládních orgánů vede k podání petice poslanecké sněmovně. Petici podepsali 27.2.1890 v Nové Bystřici zástupci obce, okresu, panství i představitelé průmyslu. Naléhavě žádají o pomoc při vybudování železničního spojení s Jindřichovým Hradcem, neboť nedostatečné silniční spojení Nové Bystřice zapříčinilo nerentabilnost podniků a špatný odbyt zdejších zemědělských plodin i průmyslových výrobků. Na několika místech spisu je též odvolání na již uvedený zákon o Českomoravské transverzálce.

Petici projednal železniční výbor poslanecké sněmovny. Na základě jeho závěrů posílá do J. Hradce svého zástupce Generální inspekce rakouských železnic. Ten přijel do města 6. října 1890 s úkolem zjistit, zda "interesenti" (obce, statky i jednotlivci) přispějí na stavbu. Obecní zastupitelstvo se také 11. října 1890 usnáší, že dá k dispozici obecní pozemky zdarma, pokud je bude dráha potřebovat a bude stavěna jako normálněrozchodná. "Úzké" dráze velkou cenu nepřikládá, neboť počítá se značným provozem nehledě na pozdější možné prodloužení a připojení k rakouské severozápadní dráze nebo k místní dráze do Bejdova n.D. (Waidhofen a.d. Thaya).

V témže roce (7.8.1890) ministerstvo obchodu propůjčilo Rudolfu, hraběti van der Straten a Richardu, svobodnému pánu von Suttner povolení k předběžným pracem ohledně některých drah na česko-rakouském pomezí. Mezi nimi byla též dráha Fratting – Kostelec – Nová Bystřice – Jindřichův Hradec, a to s úzkým rozchodem. Tato událost sice neměla přímý vliv na výstavbu tratě do Nové Bystřice, avšak mohla snad přispět k rozhodnutí zřídit dráhu jako úzkorozchodnou.

V červnu následujícího roku (1891) se dostavila k ministru obchodu Bacquehemovi deputace z jižních Čech. Žádala ho o brzké zahájení výstavby tratě z J. Hradce do Nové Bystřice. Ministr přislíbil pomoc za předpokladu, že také ostatní zájemci se přičiní. Tento rok je také rozpracována úzkorozchodná varianta tratě. České místodržitelství nařizuje výnosem z 28. září 1892 revizi trasy, při které má být najisto určen směr dráhy a zjištěno stanovisko k možné úzkorozchodné eventualitě na základě starého předprojektu.

Jsou pozváni zástupci Generální inspekce rakouských železnic, generálního ředitelství c.k. st. drah, okresních výborů v J. Hradci a N. Bystřici, hejtmanství J. Hradec i soukromých zájemců – budoucích koncesionářů. Dále se jednání účastní představitelé obcí, po jejichž katastru by měla dráha probíhat, místní průmyslníci a statkáři. Komise se sešla 20. října 1892 v 9 hodin dopoledne na okresním hejtmanství v J.Hradci. Do protokolu sepsaného téhož dne v Rozkoši, kam komise odjela, se měli možnost vyjádřit všichni přizvaní. Závažné prohlášení učinili náměstek starosty jindřichohradeckého okresu JUDr. K. Jičínský a starosta Jindřichova Hradce JUDr. V. Naxera:

K.Jičínský: "Já jsem se směrem projektované železnice co se týká výbočky v stanici Jindř. Hradecké jakož i se směrem projektovaným jak nám byl předložen, celkem srozuměn, vyhražuji si toliko návrhy v zájmu okresu, které v naznačeném plánu zřetelné nejsou. Co se týká šíře kolejí prohlašuji docela rozhodně jménem okresu, že si přeji, aby koleje měly takzvanou normální šířku, jinak že bych s celým tím projektem souhlasit nemohl."

V. Naxera: "...Pokud se týče šíře kolejí souhlasím s pronešením p. zástupce okresu připomínajíce, že veškerá usnesení obce a spořitelny, týkající se příspěvků ku dráze této kladla za podmínku, že má býti dráha v normální koleji vystavěna, jinak by vázáni nebyli k placení příspěvku tohoto."1

Revize skončila 22. října na obecním úřadě v Nové Bystřici. Zájem o celé dění projevila i veřejnost: "Po přijetí vládní předlohy o stavbě dráhy Strakonice –Vimperk a Vodňany – Prachatice přichází na řadu neméně oprávněný železniční požadavek českého jihu, totiž stavba trati Jindřichův Hradec - Nová Bystřice; projekt to ne nový, neboť již zákonem ze dne 25. listopadu 1883 čís. 173 ř.z. byla vláda zmocněna na stavbu tuto v případě, že by interesenti sami provésti ji mohly buď povolením peněžitého příspěvku, nebo jinou finanční operací přispěly. Po dlouhých prosbách byla odbočka tato jako lokální dráha c.k. generálním ředitelstvím rak. státních drah trasována a náklad na 28 km dlouhou trať Jindřichův Hradec, Otín, Rozkoš, Kumžak, Adamov,2 Nová Bystřice na 1,350.000 zl. rozpočten, poněvadž však ministerstvo obchodu státní intervenci odepřelo, dokud nebude najisto postaveno, kolik přispějí okresy, obce, velkoprůmyslníci a j. interesenti, započato s upisováním příspěvků, jichž sešlo se z obou okresů hradeckého a bystřického 70.000 zl., což je na tak chudé okresy zajisté příspěvek značný, který ukazuje, jak nevyhnutelně nutnou krajinám těm dráha býti se jeví.."3

Ukázalo se, že bude nutná finanční pomoc z "vyšších míst". Upsaný obnos činil tehdy přesně je 67 tisíc zlatých. Nic nepomohla ani nabídka plzeňské průmyslové komory, která přislíbila pomoc, bude-li dráha stavěna jako normálněrozchodná. Vše ukazovalo na nutnost požádat o zabezpečení stavby garancí, tak jak to předpovídal zákon o Českomoravské transverzálce.

Ministerstvo obchodu výsledky revize jen utvrdily v tom, že jeho požadavek na úzkorozchodné provedení je opodstatněný. Nicméně výnosem z února 1893 přislíbilo, budou-li protesty trvat, přihlédnout při stavbě k pozdější možné přeměně na normální rozchod.

Již při posuzování návrhu zákona o garantování místních železnic Zemí Českou (1892) bylo vládou nabídnuto zabezpečit některé místní dráhy v Čechách státní garancí. To se uskutečnilo už při prvních projednávaných projektech. Země si zajistila kapitálovou účast převzetím části kmenových akcií, což bylo ostatně podmínkou návrhu. Nabídka vlády se opakovala i v následujících letech.

Mezi železnice takto financované patří i dráha J. Hradec – Nová Bystřice. Na tuto dráhu se "dostalo" v r. 1894, kdy vydáním "Zákona o místních drahách, které roku 1894 mají býti zabezpečeny" č. 129 ř.z. z 22.6.1894 "vláda se zmocňuje, aby udělíc koncesi za podmínek tohoto zákona zabezpečila stavbu následujících železnic".4 Následuje výčet 16 železničních tratí. mezi nimi i úzkorozchodné J. Hradec – N. Bystřice. Krátce předtím, 10. února 1894 Český zemský sněm projednal předlohu uvedeného zákona a bylo rozhodnuto, že pro místní dráhu z J. Hradce do N. Bystřice bude uvolněno ze zemského rozpočtu 70 tisíc zlatých pro rok 1894 a 65 tisíc pro rok 1895. Sněm též vznesl připomínku týkající se rozchodu – stavět dráhu tak, aby ji bylo možno v budoucnu přeměnit na normální rozchod bez velkých technických obtíží a nákladů, tj. zbudovat spodek pro normální rozchod.

Železniční výbor poslanecké sněmovny projednal předlohu zákona 9.5.1894. V diskusi mimo jiné vystoupil dr.Nitsche s požadavkem vzneseným již na zemském sněmu království Českého. Zákon byl poslanci definitivně schválen 30. května. 5. června projednala zabezpečení ještě železniční komise panské sněmovny. To je však již pouze formální potvrzení závěrů poslanecké sněmovny.

Po finančním zabezpečení již nestálo nic v cestě samotné výstavbě. Proto okresní výbor v Nové Bystřici požádal o udělení koncese ke stavbě zmiňované místní dráhy. Jesště se sice snažil zvrátit situaci pokud jde o rozchod trati, ale vzhledem k zákonu z 22.6.1894 neměl již mnoho nadějí.

Také v Jindřichově Hradci se snažili situaci změnit. Na zasedání obecního zastupitelstva 5.9.1894 byl přijat návrh dr. Naxery, že "vzhledem k prohlášení zástupců okresu i obce při komisi dne 20.10.1892, že ‚činí požadavek, aby koleje měly normální šířku, jinak že s celým tím projektem souhlasit nemohou' nemůže zastupitelstvo obce uskutečnění projektu, který považuje pro budoucí národohospodářský rozvoj měst Nová Bystřice a Jindř. Hradec i celého území za pochybný, nikterak podporovati, nýbrž musí na svém původním důvodném stanovisku, které mu vykázal veřejný zájem města i okresu, setrvati."5

Místodržitelství ale 19.8. odpovědělo, že změna, právě dík zákonu o zabezpečení místních drah na rok 1894, není možná. Jindřichohradečtí se však nehodlali vzdát. 15. ledna 1895 posílají petici zemskému sněmu. Ten ji projednal 25. dubna, avšak koncese byla poskytnuta již 18. prosince 1894 a zveřejněna 26. ledna 1895 v říšském zákoníku pod částkou 17. Hovoří se v ní o "lokomotivní železnici, jež zřízena buď jako místní dráha o kolejích úzkých ze stanice Jindřichohradecké, ležící na státní železniční trati Jihlavsko-Veselské, přes Jindřiš, Ratmirov a Lomy do Nové Bystřice".6 Proti tomu nebylo prakticky možné se odvolat.

Koncese obsahovala některé finanční úlevy, propůjčovala koncesionáři (novobystřickému okresnímu výboru) právo expropriační (vyvlastňovací), právo ustavit akciovou společnost a také stanovila nadřízenou složku – c.k. ministerstvo obchodu, pověřené správou železničních věcí (veškerá železniční agenda pak přechází na 4.11.1895 nově zřízené c.k. ministerstvo železnic). Mimo jiné tato listina zakotvila podmínky státní garance a půjčky u Zemské banky království Českého.

Z hlediska stavebního je možno za nejdůležitější považovat §11: "Stavba a dodávky, zadány buďte podle podrobného návrhu a rozpočtu, zdělaného za přiměřeného vlivu státních orgánů, a za bezprostředního spolupůsobení vlády a dle podmínek obvyklých u státních staveb železničních." Důležitý je též následující text: "Vozební prostředky, kolejnice a jiné části železniční, i všechny věci výstrojné opatřeny buďte výhradně z domácích závodův."7

Doba stavby je stanovena na jeden a půl roku od vydání koncese. Následně, ve Věstníku ministerstva obchodu pro železnice a plavbu, jsou 31. ledna 1895 zveřejněny technické podmínky koncese. Týkají se železničního svršku, spodku, budov i provozu.

Další události na sebe nedaly dlouho čekat. Na základě zasedání úřadu pro místní dráhy ministerstva obchodu začíná koncem září 1895 pracovat vídeňská firma Stern a Haferl na detailním projektu. V době, kdy inženýři firmy vyměřují budoucí železnici, píše okresní hejtman Tvrdý starostovi J. Hradce, aby poučil majitele pozemků, na nichž se vyměřuje:

"Pan starosta obce J. Hradec
vybízí se na požádání firmy Stern a Haferl, které od vys. c.k. ministerstva svěřeno jest vypracování detailního projektu úzkokolejné lokální dráhy Jindř. Hradec Nová Bystřice, aby tamní majitele pozemků poučil s tím, že kolíky od inženýrů zmíněného podnikatelstva zasazené mají zůstati neporušeny státi a hlavně jest při orání polí na to dbáti, aby ony plochy, kterými se potáhne ona železné dráhy zůstaly nedotknuty v původním stavu.

V Jindř. Hradci dne 31/9 1895

C.k. okr. Hejtman: Tvrdy"8

Podobně jsou nabádáni k poslušnosti také obyvatelé ostatních míst, jejichž katastry železnice povede.


1 Protokol o revizi trasy daný v Rozkoši dne 20.10.1892, SÚA Praha
2 Adamov – obec tohoto jména nikdy v uvedené oblasti nebyla; název uvedený v dokumentu vznikl zřejmě překladem německého názvu obce Hůrky – Adamsfreiheit.
3 Ohlas od Nežárky č. 4, 1892
4 Zákon o místních drahách, které roku 1894 mají býti zabezpečeny č. 129 ř.z. z 22.6.1894
5 Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva ze dne 5.9.1894, OA Jindřichův Hradec
6 Listina o koncesi daná dne 18. prosince 1894 pro místní dráhu z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. ř.z. částka VIII z 26.1.1895
7 Tamtéž
8 OA Jindřichův Hradec, fond AM Jindřichův Hradec

<<- Předchozí kapitola | Další kapitola ->>

  Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru