Železnice & Historie
Úvodní stránka | Studie | J. Hradec - N.Bystřice, úvod

Vznik a stavba místní dráhy Jindřichův Hradec - Nová Bystřice

Stavba dráhy

Podnikatelství Stern & Haferl dostalo za provedení projektu celkem 9396,73 zl. Původně dohodnutá částka 9360 zl. se pozdním zaplacením druhé poloviny (listopad 1896) zvýšila.

Na základě projektu je uskutečněn v prosinci další úřední akt – politická pochůzka a staniční komise spojené s vyvlastňovacím řízením. Nařízeny byly místodržitelstvím na základě výnosu ministerstva obchodu z 25.9.1895. Proběhly ve dnech 2.-12. prosince 1895. Zúčastnili se jich zástupci místodržitelství, úřadu pro místní dráhy ministerstva obchodu, ministerstva války, státních drah, hejtmanství J. Hradec, koncesionářů a obchodní a živnostenské komory Č. Budějovice. Staniční komise vzala v úvahu petici obecního úřadu Jindřiš, která žádá přeložení zastávky od Otína k Jindřiši. Proti tomu se ohradil továrník Rudolf, majitel tkalcovny v Otíně. Bylo mu však zástupcem státních drah doporučeno, aby si postavil normálněrozchodnou vlečku vzhledem k malé vzdálenosti od J. Hradce. Komise též schválila názvy stanic Kumžak-Lomy9 a Hůrky-Žišpachy.

Město Jindřichův Hradec, které při revizi trasy slibovalo dát obecní pozemky pro dráhu zdarma, však vyžaduje, jelikož nepůjde o normálněrozchodnou trať, plnou úhradu (za jitro pole 400 zl., za jitro louky 480 zl., za jitro lesa 240 zl. a za jitro pastviny nebo cesty 9 zl.).10 Za obdobné ceny jsou vykoupeny pozemky i od ostatních.

Obdobně proběhla 13. ledna 1896 politická pochůzka pro stanici J. Hradec. Jelikož projekt obsahoval několik variantních řešení, uskutečnily se politické pochůzky v příslušných dotčených úsecích i později, resp. znovu. 8. května proběhla pochůzka pro úseky v km 6,8 až 8,6 a v km 27,2 až 28,6. O trati v km 0,7 až 1,9 je rozhodnuto až 16. října 1896.

Na základě těchto úředních řízení jsou postupně vydána povolení pro jednotlivé úseky:

březen 1896pro stavební km0 – 0,7
1,9 – 6,8
8,6 – 27,2
28,6 – 30,8
červenec 1896pro stavební km6,8 – 8,6
27,2 – 28,6
listopad 1896pro stavební km0,7 – 1,9

Stavba úzkorozchodného nádraží v Jindřichově Hradci je povolena až později a jeho budování probíhá odděleně od vlastní trati.

Nově vzniklé ministerstvo železnic rozeslalo nabídkový formulář 9 stavebním firmám. Šlo tedy o neveřejný (zúžený) konkurs. Do stavby se nikomu z podnikatelů příliš nechtělo. A tak při konkursním řízení, konaném 31. 8. a ještě 4.9.1896 na úřadě pro místní dráhy železničního ministerstva, byl znám jediný kandidát – stavební podnikatelství Leitner a Fröhlich Vídeň. Podmínkou zadání stavby bylo složení kauce v desítkách tisíc zl. stavební firmou. Z této částky se měly platit nedodělky a opravy kolaudačních vad. A právě tuto částku se zdráhalo podnikatelství zaplatit. Nicméně nakonec zaplatilo, a tak je mu 4. září stavba úzkorozchodné dráhy J. Hradec – N. Bystřice svěřena.

Zahájení bylo stanoveno na říjen. Do J. Hradce se dostavili zástupci majitelů firmy – Michaela Leitnera a Fritze Fröhlicha, a to Wilhelm Habl, pověřený vedením stavby, 3 vedoucí stavebních úseků, jeden architekt, jeden inženýr, geometři, pokladní, skladník, figuranti a pomocní dělníci. Celkem za dobu stavby zde působilo 29 zaměstnanců firmy. Dělníky, ať námezdní či řemeslníky, najímala firma na místě.

Již na začátku druhého měsíce stavby došlo mezi dělníky k nepokojům, jak zaznamenal do kroniky kunžatecký farář: "Dělníci na dráze chtěli dělat výtržnosti."11 Důvodem byla zřejmě nízká mzda.

V průběhu října a listopadu byla předložena ke schválení většina výkresů staveb dráhy – mostů, budov, vodních zařízení apod. Stavba se rozbíhá na plné obrátky.

Zima 1896-1897 proběhla klidně. Dokonce bylo možno s výjimkou února 1897 též vyzdívat. V únoru došla pravděpodobně první dodávka kolejnic z hutí Zeltweg, objednaná 23.10.1896. Železárny Libčice potvrzují první dodávku drobného kolejiva až v květnu. Pohled na most v Albeři. Foto M.Kunt 1991

15. a 16. února proběhla přebírka materiálu pro železné konstrukce mostů, a to ve Vítkovických železárnách. Z tohoto materiálu vytváří vídeňská firma R.PH.Wagner vlastní konstrukce, které se začínají na trať montovat v květnu 1897.

S příchodem jara však nastaly stavbě problémy. 30. března se opět vzbouřily dělníci. Žádali mzdu 1 zl. 50 kr. Dejme ještě jednou slovo kunžateckému faráři:

"Udělali výtržnost, ztloukli dva dělníky ze Strmilova, poněvadž nechtěli stávkovat a pracovali. Inženýr musel odejet do Kumžaku. Bude z toho soud, a ta dráha bude nešťastná, poněvadž tak hrozné věci dělníci spáchali, byli by dva lidi zabili."12 Zda se soud konal či ne, není známo. Neví se též, zda stávka dělnictvu pomohla.

V březnu také na stavbu přibyl parní stroj. Jednalo se zřejmě o lokomobilu, která poháněla drtiče štěrku.

Hned začátkem dubna nastalo v okolí stavby rušno. Přišli "trhani" – dělníci převážně italského původu – odborníci na práci s kamenem. Český list "Ohlas od Nežárky" k tomu uvádí: "Stavba železniční tratě úzkokolejné dráhy z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, k níž se dostavil počátkem tohoto měsíce velký počet italských dělníků tak zvaných "trhanů", spěje kupředu velice rychle. Vedena jsouc po své odbočce od kolejí státní dráhy lesíkem za vojenskou střelnicí, zatáčí přes říčku z pravé strany k Jindřiši a dále k Blažejovu. V místech těch panuje místo dřívějšího ticha živý ruch a hluk. Žel, že stavbou tou zničena jest za jindřišským mlýnem pravá strana táhnoucího se příjemného a na krásy romantického, bohatě obdařeného údolí, neboť trať vedena jest na pokraji vrcholu stráně údolí toho tak, že stromny tam do výšky hrdě se vypínající musely být odstraněny; témuž osudu neušlo i skalisko v cestě stojící, z těchto zničena byla prachem minulého týdne skála, tvořící památnou jeskyni, na jejíž vnitřní straně nalézalo se několik barevných figur."13

Dnes již málokoho napadne, že trať k Jindřišskému údolí nepatří. Vždyť za ta léta tak dokonale srostla s přírodou, že se dnes zdá, jako by tam stála odjakživa. Co se týče té jeskyěn, její odstřel "jen tak" by ani tehdy nebyl možný. Všechny archeologické a historické nálezy se musely hlásit "c.k. ústřední komisi pro výzkum a údržbu uměleckých a historických památek" ve Vídni.

Měsíc po příchodu trhanů, v květnu, dosáhl počet pracujících na stavbě vrcholu – 1508 lidí, jak o tom svědčí dochované přehledy, posílané do Vídně vrchním inženýrem Narcisem Praschem, pověřeným stavebním dozorem nad drahou ministerstvem železnic. Ten píše také svým představeným 2. července zprávu, v níž informuje o postupu prací. Konstrukce mostu v km 1,9/2,0 (přes Jindřišský potok) je smontována a vsazena. Zbývá provést nátěr, připevnit zábradlí a položit kolej. Konstrukce mostu v km 27,9/29,0 (přes Albeřský potok) se montuje a bude hotova 10.7. Také ochranná zeď u vojenské střelnice je z poloviny hotova. Svršku je položeno ve stavebních km
3,6 – 6,0: 2400 m
16,7 – 17,2: 500 m
22,2 – 24,1: 1900 m
Zásoby kolejiva jsou ještě na 14,2 km. Zaštěrkováno je 5300 m trati.

Přijímací budovy v Blažejově, Kunžaku, Senotíně, Hůrkách a Albeři jsou hotovy po strop – zbývá vztyčit střechu. Budova v Rozkoši je hotova. U vodárny tamtéž je hotov spodek. V Nové Bystřici je přijímací budova skoro hotová, na výtopně a vodárně se pracuje. Denně se přepraví cca 600 m3 hmot.

V červenci je započato se stavbou úzkorozchodného nádraží a splítky v Jindřichově Hradci: "Zdejší odbor pro udržování tratě započal dne 12. t.m. práce k rozšíření stanice naší za příčinou ústí úzkokolejné dráhy z Nové Bystřice. Práce s touto úpravou spojené jest velmi mnoho. Více než 52000 krychlových metrů odkopávky musí býti odvezeno a jinam uloženo; dále vyžadovati bude delší čas kladení nových kolejí a výhybek, jakož i upravení staré tratě od zdejšího nádraží až ku hlídači poblíž Malíře pro dvě koleje; čili čtyři pásma kolejná. Provedení zemních prací a zednických prací převzal akordant p. V. Štěpánek."14


9 Jde o obec Kunžak. Český název obce byl až do r. 1924 Kumžak, řidčeji užíváno též Kumžák. Podobně Senotín, do r. 1924 Zenotín.
10 Jitro rakouské, plošná míra používaná od r. 1764. Představuje 5755 m2
11 Pamětní kniha farního úřadu Kunžak, OA Jindřichův Hradec.
12 Tamtéž
13 Ohlas od Nežárky, 17.4.1897
14 Ohlas od Nežárky, 17.7.1897

<<- Předchozí kapitola | Další kapitola ->>

  Použití údajů z tohoto webu pro Vaši potřebu (©)
Poslední aktualizace:
Nahoru